SLIB

"Sabi, musím říct, že bruslíš opravdu hezky," pochválil ji tygr. "A co jezdit na jedné noze? Také to dokážeš?" zeptal se s úsměvem.

Sabi se zamyslela a zavrtěla hlavou. "Tak to asi neumím. Nikdy jsem to nezkoušela, ale ráda se to naučím," odpověděla nadšeně.

"Dobře, tak jdeme na to!" rozhodl tygr. "Na Eunemiu žije jeden pták a ten je veliký. Vlastně není veliký, je obrovský. Je to totiž sloní pták. Dokáže stát na jedné noze dlouhé hodiny a dokonce ve stoje dokáže i spát. Takže tím začneme, ano? Zkus jet na bruslích a až řeknu 'teď', tak zvedneš jednu nohu tak, jako kdybys chtěla přitáhnout koleno k bradě. Jakmile to uděláš, zkus jet tak dlouho, jak jen vydržíš."

Sabi nadšeně přikývla a rozjela se. Tygr ji sledoval a pak zvolal: "Teď!"

Sabi zvedla nohu, jak jí tygr poradil. "Myslíš takhle?" zeptala se.

"Jóóó, to je ono!" zaradoval se tygr. "Nejen, že hustě tančíš, ale také hustě jezdíš na bruslích. To je paráda!"

Sabi šťastně vykřikla: "Hurá, bruslím jako sloní pták!"

Tygr se na ni obdivně podíval. "Prozraď mi, Sabi. Jak to, že umíš takhle hezky bruslit? Kdo tě to naučil?"

"Od malinka jezdím na bruslích s mým tatínkem," vysvětlila Sabi. "To on mě na bruslích všechno naučil. Je to jeho jedna z nejoblíbenějších aktivit, a tak mi ji ukázal. Říkal, že když se mi to bude líbit a bude mě to bavit, tak můžeme chodit bruslit spolu a trávit tak spolu skvělý čas. No a mě bruslení moc baví. Proto spolu hodně bruslíme."

Tygr uznale zavrtěl hlavou. "To je pravda. Je skvělé, když můžeš dělat to, co tě baví, spolu se svými rodiči. Mě tatínek naučil běhat, skákat a také plavat. Pro tygra je hodně důležité umět kromě běhání a skákání také plavání. Občas musím přeplavat na druhou stranu řeky za potravou a některé asijské řeky jsou široké i několik kilometrů. To je skutečně veliká vzdálenost, kterou musí tygr ve vodě zvládnout."

"Já umím také plavat," přiznala Sabi, "ale bruslení mě baví víc než plavání."

"Přesně tak," přikývl tygr. "Hlavní je dělat to, co tě baví, a správně se to naučit. Jako když jsi začínala na bruslích, tak jsi nejdřív dělala malé krůčky a jednoduchá cvičení, než jsi dokázala jet rychle nebo dokonce jen na jedné noze. Hlavní je být trpělivý. A když ti něco na začátku nejde, tak se nevzdávat a stále to zkoušet. Ono se to jednou podaří!"

Sabi se zamyslela a s odhodlaným pohledem řekla: "Já vím. Proto každý den zkouším tygří skoky. Nezapomněla jsem na svůj slib. Vím, že se slib musí dodržet!"

Tygr se vážně podíval na Sabi a promluvil: "Ano, dodržet slib je velmi důležité. Než něco slíbíš, tak je dobré se zamyslet, jestli je to v tvých silách. Pokud slíbíš něco, co víš, že nejde splnit, tak je lepší nic neslibovat. Ten, komu dáš slib a nedodržíš ho, ti pak už nikdy nebude věřit!"

Sabi se na něj usmála, protože cítila, že má pravdu. "Neboj, tygříku, já svůj slib dodržím. A brzy budu skákat jako opravdový tygr!" řekla odhodlaně. Pak se zhluboka nadechla a znovu se rozjela na svých bruslích.